1) Začněme úvodní otázkou od jakého ročníku se výchova k občanství (občanka) učí a jaká témata zahrnuje?

Petra Slámová: Výchova k občanství se vyučuje od šestého do devátého ročníku s hodinovou dotací týdně. Témata reagují na aktuální potřeby společnosti – od politiky, sociologie, ekonomie až po udržitelnost, digitální kompetence nebo finanční gramotnost. Témata se samozřejmě odvíjí i podle věku dětí.

Karel Minařík: Pro mě jako pro ředitele je tento předmět klíčový. Dokáže totiž reflektovat aktuální potřeby a témata. Ta samozřejmě prostupují i další předměty (dějepis, zeměpis, český jazyk apod.), ale pokud cítím potřebu se některým tématům věnovat více, tak se snažím hledat v učebním plánu více prostoru.

2) Jak u žáků posilovat empatii a respekt k různým názorům?

Karel Minařík: Empatii nebo respekt se nenaučíte jako vyjmenovaná slova nebo cokoliv jiného. Tyto schopnosti souvisí s hodnotovým žebříčkem a naším vnitřním nastavením, takže je zásadní, aby škola ve své kultuře měla nastavený respektující přístup. A děti se to nejlépe učí tak, že tím žijí. Každá třída tvoří sociální skupinu složenou z dětí různých národností, jinak talentovaných dětí i např. dětí s různými potřebami a je na učiteli, aby dětem ukázal, že tohle je normální svět a oni se tak respektu a empatii učí přirozeně.

Petra Slámová: Proces tolerance začíná v kolektivu, kde se děti setkávají s odlišnostmi. Učitel je průvodcem a ukazuje strategie řešení konfliktů, může nastínit cestu, ukázat různé úhly pohledu a neměl by se bát otevírat i témata, která nejsou všem komfortní. Zároveň respekt musí jít i ze strany učitele a pokud se dítě k nějakému tématu nechce vyjadřovat, je důležité na něj netlačit.

3) Máte tipy nebo doporučení, jak podporovat občanskou odpovědnost u dětí i v domácím prostředí?

Karel Minařík: Nejdůležitější tip je komunikace. Mluvte s dětmi, otvírejte i témata, ve kterých se jako rodiče možná necítíte tak komfortně. Zájem rodičů je klíčový a děti k nim mají největší důvěru. Děti, které doma vidí aktivní komunikaci a otevřenost k různým názorům, si odnášejí důležité vzorce chování a hodnoty.

Petra Slámová: Naprosto souhlasím a zájem ze strany rodičů je extrémně důležitý. I vlivem technologií někdy komunikace ustává a není tak čilá. Mluvte s dětmi o každodenních tématech, otevírejte je, ať mají možnost vyjádřit svůj názor. 

4) Jak přistupovat k občanským tématům u menších dětí?

Petra Slámová: U menších dětí se občanská témata učí nepřímo, např. formou projektových dní, tematickými aktivitami a jednoduchými příklady ze života. Je to i o šikovnosti pedagogů, jak cítí, která témata otevírat a více se jim věnovat. 

Karel Minařík:  Je důležité přizpůsobit obsah věku dítěte a dívat se na svět jeho očima. U nás na škole děti už na prvním stupni volí své zástupce do žákovského parlamentu, máme volební den se vším, co k tomu patří. Děti se na to každý rok těší a rády se rozhodují a volí. 

5) Existují projekty, iniciativy  nebo jiné aktivity, které využíváte při hodině, abyste si výuku zpestřili?

Petra Slámová: Teď jste mi trochu nahrála, protože jsem místopředsedkyně Asociace občankářů a učitelům se snažíme poskytnout metodickou podporu v tématech, která se výchovy k občanství týkají. Zároveň existuje hodně webů, které se zaobírají jednotlivými tématy - například Skoala, která se zabývá  finanční gramotností. Rádi využíváme i odborníků, kdy během Dne pro školu v rámci kariérového poradenství domluvíme jejich návštěvu u nás na škole nebo v jejich zaměstnání.

6) Jak z vašeho pohledu mluvit ve škole s dětmi o volbách a politických procesech, abyste u toho zároveň byli neutrálni?

Karel Minařík: Naším úkolem není děti přesvědčovat o tom, co je správně. Učitel si musí nastavit takový komunikační kód, aby byl nestranný. Posláním školy je děti naučit kriticky myslet, naslouchat, zvažovat a argumentovat.

Petra Slámová: Pracovat se dá mnoha způsoby a samozřejmě záleží také na věku dětí. Jde o to nechat je zažít ten rozhodovací proces. Děti se dennodenně dostávají do situací, kde musí něco volit a vybírat si, takže si na různých názorných příkladech zkoušejí jak by reagovaly. 

7) Kde jsou z vašeho pohledu úskalí ve výuce k občanství na českých školách?

Karel Minařík: Občanka si zaslouží respekt, protože to není jen vedlejší předmět do počtu. Chceme z žáků vychovat lidi, kteří nebudou manipulovatelní, nestanou se obětí zkreslených názorů a dokáží se v tomto složitém světě orientovat. A to beru jako moje poselství.

Petra Slámová: Co je z mého pohledu dlouhodobý problém, tak je to respekt vůči občance jako předmětu. I ze strany rodičů se někdy setkávám s tím, že občanku nevnímají jako důležitý předmět. A zároveň vnímám zpětnou vazbu i od jiných učitelů, kteří by měli rádi více hodinovou dotaci a prostor pro její výuku.  U nás na škole jsme se rozhodli jít cestou integrovaného předmětu, kde propojujeme dějepis, občanku a zeměpis, protože když vyučujeme, potřebujeme vysvětlit i historický kontext. Její pozitivní stránka je rozhodně její aktuálnost a možnost se věnovat tématům komplexně, poskytuje prostor a otevřenost k mnoha tématům.

Kdo je Mgr. Petra Slámová?

Učitelka ČJ a OV na Základní škole Partyzánská v České Lípě. Je místopředsedkyní Asociace učitelů OV/SV a předsedkyní Společenskovědního kabinetu v rámci projektu IPs Kurikulum. Na škole zastává roli koordinátorky občanského vzdělávání, spolupracuje s VŠ v Liberci, v Hradci Králové a s UK v Praze.

Kdo je Mgr. Karel Minařík

Původně učitel českého jazyka a občanské nauky pro 2.stupeň, od roku 2012 ředitelem Základní školy Partyzánská (Česká Lípa). V roce 2017 oceněn titulem "Učitel roku" v České Lípě za zavádění inovativních postupů ve vedení školy. V letech 2018 - 2023 člen Stálé konference ředitelů. V současné době ambasador finančního vzdělávání na ZŠ, vyučující čtenářství a kariérového poradenství na ZŠ.